2 roky co se můj život navždy změnil část IV. Klárky NEJ :-*

Dneska poslední příspěvek k článku na pokračování - 2 roky co se můj život navždy změnil. Jsem ráda, že jste věnovali svůj čas na menší ohlédnutí toho nejkrásnějšího období, které právě zažíváme. Děkujeme naší rodině, která nás podporuje, tetám Ivance, Dádě a Páje, že jsou v našich životech, protože bez nich by to nebylo ono.  A děkuji především Klárce za to, že můžu být její maminka.
A teď stručný přehled toho, co má Klárka za ty 2. roky ráda a co umí :

1.) Její nejoblíbenější večerníček je Bob a Bobek.
2.) Nejraději poslouchá Timber od Ke$ha & Pitbull.
3.) Je milovnicí omáček a knedlíků.
4.) Jakmile běží Kouzelná školka s Františkem skáče radostí.
5.) Bojí se much.
6.) První slovo byla máma.
7.) Utekla roku.
8.) První zub měla v prosinci 2o13.
9.) Od dvou týdnů uměla dobře držet hlavičku.
10.) Dokáže sníst 4 knedlíky.
11.) Je fanynka Neříkej mi baby a Leporela.
12.) Má ráda bublifuk a když svítí svíčka.
13.) S pradědou Luďou a maminkou je jediná v bližší rodině s modrými oči.
14.) Miluje tancování.
15.) Byla v televizi jako Kajínek, kdy si odmontovala rošt v postýlce a utekla z ní. Její video skončilo jako druhé ve sledovanosti na internetu daný týden.
  A co se bude dít dále, to je ve hvězdách. Dnešní mini rekapitulace končí a zítra bude velká oslava :-) 

2 roky co se můj život navždy změnil část III. Mami, kde jsi? :-*

Od února jsem se stala opět studentkou a tak musela maminku zastoupit babička, děda a strejdové. Byla to fuška. V noci Klárka třeba nespala, ráno jsem vstávala před šestou, musela jet 25km daleko, tam být přes šest hodin, jet nazpátek, věnovat se Klárce, učit se, uklidit, umýt a spát. Bylo to náročné a praxe to samé, ve škole člověk sedí, ale na praxi se musí něco dělat a tak to bylo znát i na únavě. Díky mé kamarádce jsem mohla praxi dělat v mém městě a nikdy jí za tuto možnost nepřestanu být vděčná, tolik mě toho naučila. Na prázdniny jsem se vrhla i na přípravu na závěrečné zkoušky a vyplatilo se to. Ke konci září jsem úspěšně ukončila školu a nejvíc pyšná jsem na to, že ústní ze kterých jsem měla největší strach skončili nejlépe a to chvalitebně. Přišlo mi to spíše jako popovídání se známými i když je pravda, že pan ředitel se mě snažil občas rozhodit naštěstí jsem to zvládla. Byla jsem ráda, že je to za mnou a konečně si mohu užívat rodičovskou ''dovolenou''. Plánovali jsme Ježíška a dokonce jsme se i v červenci přestěhovali do svého bytu. Je to naprosto nepopsatelný pocit být paní domu a vše si dělat podle svého - osvobozující, náročné. Splnila jsem si i sen a mám dvě tetování, které jsou pro mě moc důležité. 
  Klárinka krásně chodí - ne běhá. Mluví v normě, jí čtyři knedlíky k obědu a miluje Brumíky. Jsem neskonale hrdá na to, jak to sami zvládáme.. 
Zítra náš speciál průřezu dvou let Klárky končí a jak jinak než tím, že si vypíšeme v bodech její dosavadní milníky života. Děkuji za Váš čas při dnešním čtení.

2 roky co se můj život navždy změnil část II. Rok plný změn :-*

Od doby, kdy se Klárka narodila se mnoho změnilo a dá se říci u všech v naší rodině. Po narození jí čekalo přivítání od všech z rodiny, dostala plno dárečků, ale to by nebyl ten správný happy end, kdyby nenastalo drama. V šestinedělí se z nás stali bezdomovci a ujala se nás rodina, se kterou se přátelíme. To víte, povodně si čas nevybírají tak proč nenastat po Klárčině narození. Pecka v šest ráno balit tašky pro sebe a novorozence, pochopitelně na své potřeby jsem vůbec nemyslela a hledala bodýčka, pleny, kosmetiku, léky, mléko, lahve a ani jsem se nestihla vzpamatovat a seděla jsem s Klárkou v sousedovic autě a frčela směr azyl. S ''plaváčkem'' Klárkou nás ale nic nezastaví a tak jsme ve společném sžívání pokračovali. Bylo to super být máma, každou návštěvu jsme si užívali. Byla dokonce jmenována nejmladším přírůstkem v Zářečí na oné slavné pouti. Jsem hrdá na svojí dceru, je to kus mě a když se podívám do jejích očí cítím tolik lásky, že to snad ani není možné. V prvním roce života byla Klárinka na svatbě, ale museli jsme se i rozloučit s rodinnými členy. V necelém roce se naučila chodit, mluvit základní slovíčka, naučila se krásně jíst a pít a stala se z ní milovnice tance. Pro mě jako třešnička na dortu bylo pokračování ve studiu, abych už byla vyučená. A jak dostudovat s aktivním dítkem? To v článku zase zítra..
  Poznámka : V pátek naše části končí, aby v sobotu po sfouknutí dvou svíček mohl její příběh pokračovat.

2 roky co se můj život navždy změnil část I. Mami, jsem tady! :-*

Slečno Pomahačová, stále porod neprobíhá podle plánu, plodová voda odtekla, co s Vámi? Zavedeme další tabletku nebo půjdeme na akutní sekci? Paní doktorko, budu ráda za sekci. Po čtyřech dnech už bych na to asi neměla. Dobře, za hodinu budeme už vítat na svět Vaší dceru. Běžte na pokoj, sestřička a anestezioložka Vás hned navštíví.
  Tak tento hovor rozhodl, že je čas na velké finále. Se smíšenými pocity jsem se vracela do pokoje, měla jsem pocit strachu, ale těšila jsem se až bude malá u mě. Rychle jsem v 7:00hodin zavolala mamce, že je to tu. Pak přišla sestra ať si ještě odskočím, dala mi papíry o císařském řezu, které jsem nestihla ani dočíst – vlastně jsem ani nechtěla vědět do čeho jdu, pak bych asi rychle utekla z případných neúspěchů. Sestřička mě připravila na sál, dorazila anestezioložka jak si přeji na sále provést sekci, zda v lokální anestezii nebo v celkové. Že jsem chtěla lokální bylo zbytečné, protože osm injekcí do míchy a cítění nohou mi napovídalo, že první anestezie v mém životě právě nastane. Anestezioložka se mě zeptala jak se dcerka bude jmenovat, jak se na ní těším a pak si absolutně nepamatuji nic, jen černo. Vidím světlo. Ne opravdu ne to na konci tunelu, ale bílé tričko mojí mamky, která už vyčkávala na porodním oddělení kde byla už má dcera a mě vezli ze sálu. Cítila jsem pocit úlevy, že jsem se probrala, ale byla jsem strašně unavená a tak jsem se zmohla jen na první pocit, že mě něco bolí, hned jsem dostala injekci na bolest a pak dvě věty. Je to opravdu holčička a je v pořádku. Když mi mamka odpověděla na obě otázky ano, opět jsem upadla do spánku.
  Probudila jsem se za hodinu po odvezení na JIP. První co jsem od sestřičky chtěla bylo zda mi neukáží malou, ano během minuty jí měla v náručí. V životě jsem neměla pocit takový, jako když mi jí dala do náruče a Klárka se modrýma očima na mě podívala, zamžourala a našpulila pusinku. I když byla od mázku, voněla tou nejkrásnější vůní na světě, kam se na tu vůni hrabe nejdražší parfém světa. Mamka mezitím odjela, protože jsem měla nakázáno odpočívat. Svojí dcerku Klárku jsem nakojila (ach, mě to tak mrzí, že jsem kojila málo) a hned jsem to musela vykřičet do světa, že jsem máma.. a co pokračovalo? 
To se dočtete brzy v dalším článku..

Aktuálně : Princezna & Hokej :-)

Taky Vám přijde, že v poslední době je stále co k probírání? Aktuálně hýbe světem včera narozená princezna Vévodkyně Kate & Prince Williama, celý svět vyčkával samotný porod, ale sázkové kanceláře si mnou ruce, který kurz na princezny jméno bude zveřejněno. Mezi nabídkami se vyskytují Alice, Charlotta ale já osobně bych uvítala Dianu po Williamově mamince, ale to by asi královský palác nerozdýchal. No nic, hlavně aby byla maličká princezna v pořádku a to samé celá její rodina. 
  MS 2015 je tu v plném proudu a naši hokejisti odehráli už dvě utkání a to se Švédskem & Lotyšskem. Jedna prohra a jedna výhra, to je náš aktuální stav, co zítřejší Kanada? Ač v Kanadě žije můj nejoblíbenější pár hvězdného světa, držím palce našim. Snad bude štěstí stát na naší straně. Co Vy a hokej? Fandíte nebo patříte mezi ty, co ho neřeší a ví, že chleba levnější nebude? Já fandím a doufám, že se u nás letos pohár ohřeje...

Popular Posts

Veškeré mé fotografie a texty podléhají autorským právům. Kopírování bez mého souhlasu je ZAKÁZÁNO!. Používá technologii služby Blogger.

Archiv blogu