Znáte ten pocit, kdy jste si jistí, že něco víte a pak rázem přijde chvíle, že je tomu vlastně jinak? Mě se tohle stalo v těhotenství. Nějak jsem si myslela, že v bříšku mám chlapečka, z omylu mě vyvedla paní gynekoložka na velkém ultrazvuku, kde mi sdělila, že čekám zdravé miminko a to holčičku.
Ještě než jsme s rodiči vyrazili na ultrazvuk, vsadila jsem se s mamkou, že čekám Vojtíška, že to cítím. Moje maminka měla opačný názor, že na mě vidí jasnou holčičku. Bavili jsme se o jménech. O chlapečkovi jsem měla dá se říci hned jasno Vojtěch, i když mi hlavou létal Adámek, Tadeášek, Honzík, Matyášek a Kryštůfek. Pak byla na řadě jména holčičí, tak padali jména Natálka, Karolínka, Adrianka, Nelinka, Kristýnka a pak mamka přišla s nápadem, co dát jméno Klárka? Jednu Klárku jsem hlídala i v době, co jsem byla už na začátku těhotenství a tak mamka se zmínila, že je to krásné jméno. Rázem na to padla sázka ''Dobře, pokud budeš mít chlapečka bude to Vojtíšek, pokud mám pravdu já, bude holčička Klárka''. Podali jsme si ruce a bylo to. I mě se jméno Klára líbilo už kvůli zdrobnělinám Klárka, Klér, Klárinka, Kláruš, Kláruška atd. Po příjezdu do centra jsem se položila na lehátko a viděli jsme jí. Pořád slyším tu větu ''Budete mít holčičku''. Ještě teď když to píšu mám v očích slzy. V první chvíli mě zamrzelo, že to není chlapeček, ale pak mě přepadla nirvána štěstí, holčička a budou se dělat culíčky, nosit sukýnky.. ach můj Bože budu mít dceru ! A do konce života jsem vděčná, že jí mám a jednou zda se třeba poštěstí ta šance mít další holčičku tak si přeji Laurinku i když nikdo z rodiny mé nadšení nesdílí. U chlapečka do budoucna prostě nic neměním Vojta a basta ! :-D
- 18:39:00
- 2 Comments
