Člověk se srdcem na správném místě - Dědeček :-*

Kdybych měla v mé rodině, vlastně i v mém životě najít člověka, který má srdce na správném místě, bude to můj dědeček. 
  Nikdy mě nenechal ve štychu, pomohl mi když jsem to potřebovala a kdykoliv se něco děje, je tu pro mě. Jsem na něj strašně pyšná, protože neznám člověka co by o dědovi řekl zlého slova. Pomůže všem a rád. Jsem hrdá, že právě já jsem jeho vnučka. Díky němu mám modré oči, které mám na sobě nejraději. 
 Vždy ráda poslouchám, když vypráví o svém mládí, dospívání a co prožil. Těší mě, že jeho jméno v našem městě je velmi známé. Dokonce si zahrál i v pár filmech, například v Jízdě. Párkrát se objevil v televizi a v novinách. Je to naše hvězda. Kdo může říci, že se zná s Aňou Gaislerovou nebo Janem Svěrákem? Když jsem zjistila, že čekám Klárku, měla jsem obavy co na to řekne právě dědeček. Jeho krásná reakce byla pro mě jedna z nejsilnějších v životě. Je neuvěřitelně hodný, milý, přátelský a mezi námi děvčaty ''Stále pěknej chlap''. Hlavně když na Vás kouká těmi modrými oči. Ke konci bych ráda napsala, že je pro mě vzorem slušného člověka a je tím nejlepším dědečkem, kterého si každá vnučka může přát. 

Hami - to nejlepší pro hladové bříško :-)

Kdybych si měla vybrat tu nejlepší značku pro Klárčino jídlo, bude to jednoznačně HAMI. Od umělých mlék, příkrmů nebo prvních lžiček. Klárka bohužel nebyla plně kojená, kvůli psychickému stavu před a po porodu. Z umělých mlék jsme vyzkoušeli Bebu, Nutrilon, Hipp, Sunar, Babylove a nakonec jsme zůstali u Hami. Důvod? Beba byla předražená, Nutrilon dceru nezasytil, po Hippu měla koliku, Sunar jsme nechali taktéž kvůli financím a nahradili ho Babylove. Nakonec ale vyhrálo Hami kvůli dostupnosti v našem městě, pro Babylove jsme museli jezdit 25km daleko a to se jaksi nevyplatí. Z příkrmů Klárince chutnala zelenina s kuřecím masem a bramborem. První lžičku měla mrkev, domácí nechtěla. Časem jsme ale příkrmy nahradili domácí stravou, protože se dceruška rozhodla ustoupit a první domácí jídlo si dala slepici na paprice, která jí chutnala. Určitě můžeme značku HAMI doporučit!

Můj život za 10 let? :-)

Před nedávnem jsem se ptala o jaký článek máte zájem a tento vyhrál. Máte ho mít. Můj život za 10 let? Jak ho vidím? Co je sen? Co bude doopravdy realita, až mi bude 31 let? Čtěte a pak se tomu za pár let společně zasmějeme.

RODINA : Klárka bude dvanáctiletá slečna, která bude ráda tancovat. Ve škole jí půjde český jazyk a vlastivěda. Problémy jí bude dělat matematika. Nebo bude chytrá a jedničkářka? To se uvidí. Do školky se bude připravovat můj syn Vojtěch, který bude celý tatínek. Bude mít svůj ponk a nejraději bude pomáhat na zahradě s kutilstvím. Je to přeci chlap ! Těhotná nebudu, to plánuji o pár let déle, abych omládla. Ne, opravdu neslyším na slovo ''babička'' ve školce, až jí tam povedu. Jí? Ano, bude to holka a proč? Protože to tak bude. Děti budou mezi sebou mít skvělý vztah, stejně jako já s bráchou. Občas si dají facku, podrží ve špatném období a vše mámě prásknou. Ovšem ne o sobě, ale o tom druhém, třetím.
BYDLENÍ : Začínala jsem v 2+1, ale můj budoucí manžel bude natolik ambiciózní, že panelák vyměníme za malý domeček s terasou, zahradou a garáží. Auto je mi jedno, jaké bude. Hlavně ať drží a nestrkáme pořád finance do oprav. Domeček bude meruňkové barvy. Na terásce budeme grilovat a budeme mít rodinné akce od selat po kuřata.
ZDRAVÍ : Pokud mě nikdo do té doby nepřivede do Bohnic, budu relativně zdravá, na léto se mi vždy vrátí lupenka, kterou trpím ale pak zmizí. Zuby snad budou stále fungovat a zlomeniny se mi vyhnou. 
MANŽEL : Pokud nějaký bude, určitě bude zaměstnaný, už kvůli dětem a hypotéce na baráčku. Bude hodný, věrný, milý a vzhledově? Vysněného nemám, ale klidně může mít vousy, ty já ráda. 
PRÁCE : Budu dále dělat kadeřnici. Pokud se mi povede proslavit psaním, budu jedině ráda. Když ne, pás a supermarket to jistí. Nebo si třeba založím uklízecí firmu, která by mě taktéž bavila. O vychovatelce v MŠ už nesním, dětí si užívám dost.
ZÁŽITKY : Velkým snem je dovolená ve Francii, výlet na Jižní Moravu a při západu slunce pít Veltlínské zelené s manželem.
   Tak jsem velmi zvědavá co vyjde a naopak co je jen sen. To se třeba dočtete za 10 let na tomto blogu
Pa Vaše Nikča 

Homosexuální páry a rodičovství - ano či ne? ;-)

Už ve starším článku jsem se zmínila, že podporuji homosexuální páry a to ne kvůli ''trendu'' dnešní doby, ale může za to chování některých párů. Jako příklad bych uvedla druhý díl minulé série Výměna manželek, kde se jako historicky první objevil pár gayů Petr & Petr. Pořad mohl ukázat, že i muži můžou dát dětem lásku jako normální heterosexuální pár, ne li větší. Na co narážím? Představte si situaci. Jdete okolo parku, naproti Vám jde maminka, která sprchu viděla naposledy snad v porodnici, v jedné ruce cigárko (upozorňuji, že nemám nic proti kuřačkám co mají děti, ale nemám ráda to stěžování na chybějící finance - Máš na žváro? Máš i na sunar!) v košíku místo mléka chrastí lahve od piva a prosvítají krabice od vína. Tak si říkám je tohle správný přístup? Za Vámi jde pár homosexuálů, drží se za ruce a věnují se svému psu s láskou, kterou by předali i k dětem, ovšem pokud by to zákony ČR umožňovali. Přeci jen, lesbičky to mají jednoduší s početím dítěte, jsou ženy, ale muži to mají komplikovanější. Daleko raději uvidím kočárek vozící dvěma muži, kteří jsou upravení, miminko v kočárku leží spokojené a smějící než to plačtivé miminko zanedbané maminky. Já kdybych mohla rozhodovat, adopci homosexuálním párům dovolím. Podívejte se na maminky, které novorozence odloží vedle popelnice, ač je od nich pár kroků babybox. Myslím, že táta & táta dají stejnou lásku jako ''máma'' ne li větší. A že v rodině bude chybět ženský vzor? Pokud žije matka jednoho z tatínků určitě doplní tu lásku ženy. Nevím proč je tolik lidí proti homosexualitě, vždyť jde hlavně o to, abychom na světě byly co nejvíce šťastní a milovaní.

Pampers - plenky pro spokojený zadeček :-)

Plenky Pampers jsme používali ihned po Klárčině narození. I přes ''vysokou'' částku musím uznat, že byly nejlepší volba. Bohužel i kvůli finanční stránce jsme po čase vyzkoušeli plenky značky TESCO Loves baby se sovičkami. Dlouhou dobu byly výborné, cenově parádní a pak najednou nastal zlom. Klárinka se začala strašně opruzovat, prdelku měla červenou a každé přebalování pro ní bylo doslova peklo. Chvíli jsem si myslela, že opruzený zadeček znamená růst zoubků a vyzkoušela snad všechny krémy na opruzeniny, ale  nezabralo bohužel nic. Pak se mi znova dostal do ruky balík plenek Pampers, nasadili jsme a po dvou dnech byly opruzeniny pryč. Kláruška spokojená a já taktéž. Usoudila jsem, že se raději uskromním v něčem jiném, ale už ne v plenkách. Jsme spokojené jak s klasickými Pampers ACTIVE BABY tak i Pampers SLEEP & PLAY (oranžový balík). 
  Nedoporučujeme plenky Huggies, které vůbec nepřilnuly a nedržely. Jako záchranu používáme i Albert ŠMOULY, které na svou cenu jsou nadprůměrné. Nevyzkoušené stále jsou Babylove & Happy..

Díky letu motýlů | JARUŠKA

Obě máme rády písničky Pepy Vágnera a díky němu jsme se i poznali. Pamatuji si rok 2009 a pouť rádia Blaník u nás na náměstí. Byla tam jedna mladá holčina s džínovou vestičkou. Přišla mi správně střelená. Po nějaké době jsem na ní narazila a začala si s ní psát. Zjistila jsem jak moc fajn je a sešli jsme se na Konopišti, kde jsem se seznámila s dalšími holkami s diagnózou ''Pepínománie''. Kdyby jste viděli na nějaké akci, kde zpívá Pepa Vágner tuhle holčinu a chyběla Vám nějaká informace o ''Pepínovi'' tak se nebojte, Jaruška o něm ví vše (snad i velikost bot). Když budete mít větší štěstí potkáte s ní i dvě fajn ségry Míšu & Šárku, které trpí stejnou diagnózou. Není divu, že díky letu motýlů vzniklo přátelství a máme mindráky, protože je nám čas jen půjčený. Ale co, díky Vám nezůstávám sama a nezapírám, že se mi po Vás královny pustin stýská. A když to klapne, ráda Vás kočky uvidím. Mám Vás ráda :-*

Přátelství z paneláku :-)

Do mého života patří osoba, se kterou jsem prožila dětství.  Obě jsme bydleli ve stejném paneláku a tam se naše přátelství zrodilo. Mluvím o své kamarádce Dádě. Na čas se naše cesty bohužel rozpojili a každá byla na jiné koleji. Osud tomu ale chtěl  jinak a tak jsme nasedly na stejný vlak znova. Dáda je neuvěřitelně krásný člověk uvnitř. Je hodná, milá, chytrá a plná úsměvů. Díky ní jsem mohla dokončit školu, protože mi nabídla pomocnou ruku při počítaní příkladů, kterým jsem absolutně nerozuměla. Proto je jasné, že jí nikdy nepřestanu být vděčná za to, že neřekla ''Nemám čas''. Naopak mi řekla i když byla na výletě, že se na to podívá a pomůže mi. S Ivčou a sestřenicí Pájou jsou pro mě kamarádkami, na které se mohu vždycky spolehnout. Znají mé tajemství, můžu jim říci vše, vypovídat se a strašně moc mi to pomáhá. Jako správná kamarádka mě Dáda neodsoudila, naopak mě podpořila. Děkuji Ti za tvá slova, znamenají pro mě hodně. Mám Tě ráda a snad brzy zase zapaříme jako minule.

Děkuji Vám maminko & tatínku :-*

Byl rok 1993 a moje maminka se dozvěděla, že je těhotná. Nebylo by to nic nečekaného, kdyby byla plnoletá, bohužel nebyla a tak si mě musela vybojovat.
V té době na ní někteří koukali jinak, než v dnešní době. Dnes, když je těhotná 15-ti letá slečna, bere se to jako ''normální''. V tu dobu to bylo něco ''nevhodného''. Maminka nebyla vdaná a byla mladinká. Babička s dědou jí vychovali jako pracovitou mladou dámu a tak vše s tatínkem zvládla. V roce 1994 jsem se jí o měsíc dříve narodila. Musela se o mne postarat a řekla bych, že mě vychovala s tatínkem jak nejlépe uměli. Není vůbec divu, že jsou pro mě vzorem. 
  Nejezdili jsme každé léto k moři a v zimě na hory. Ovšem nestrádala jsem, rodiče se mi snažili udělat každé Vánoce co největší radost a to samé u narozenin a svátků. Jezdili jsme na výlety, maminka vždy něco dobrého uvařila, tatínek, když mě boleli nohy vzal a poponesl dále, ač on sám byl už unavený. Celkově jsem měla krásné dětství a za to svým rodičům moc děkuji. Doufám, že jednou budu pro svou dceru taky tak skvělá maminka jako je ta moje. Není rodičovská láska o tom zda vidíte po desáté Středozemní moře, Alpy nebo chodíte každý víkend do kina. Bohatě stačí, když Vás rodiče obejmou, když jste na tom zle a rádi Vám pomůžou s hlídáním, když si chcete večer zajít na dvojku červeného. 

Dva roky prázdnin :-*

Plno lidí si myslí, že když jste povoláním ''matka na rodičovské dovolené'' máte vlastně pořád volno. Já se setkávám s názory, že musím vše stíhat, protože jsem doma a nechodím do práce. Omyl! Bezdětní lidé si sice odpracují 8/12 hodin za den, ale pak přijdou domů a mají ''klid''. To my sice doma jsme, ale musíme se starat nejen o sebe, ale i své dítě. Když máte kliku spíte celou noc, ráno je pro Vás většinou stejně brzy, jako když vstáváte na ranní směnu, hned musíte přebalit, převléknout, nakrmit a zabavit dítě, aby v šest ráno nevzbudilo sousedku, která má třeba ten den volno a nemusí do práce. Dopoledne buď máte vyřizování po městě nebo jdete nakoupit. Pak musíte uvařit, poklidit, s dítětem ven, protože doma je nuda a Vaše dítě nutně potřebuje zkoumat svět. Když se vrátíte z venku, čeká Vás soutěž ''Kdo s koho''. Je tu přeci koupání, ano má dcera má vodu ráda, ale ne tu ve sprchovém koutě. Takže s řevem vykoupáme, namazat tělíčko, vyčistit zoubky, dát večeři a pokračování seriálu s názvem ''Já dnes nebudu spát''. Aby jste měli alespoň klid se navečeřet svolíte sledování Bob & Bobek jenž pravidelné sledování brzy dovrší počtu dílů nekonečné Ulice. Už víte nazpaměť, že Bobek vstávat nebude, protože má ještě noc a že Bob ho nenechá chudáčka spát a musí jít cvičit, ach ten dominující Bob. 
  Večer je taky dobrá show a tu bych si dovolila pojmenovat ''Čekám na signál'' a jak u nás probíhá? Maminka si jde po dlouhém dni lehnout, už je uvelebená v pozici ''padla za vlast'', zavírá víčka a už začíná ta správná show. Klárka se vzbouzí a dožaduje se mléka, televize a musí Vás začít pusinkovat. Ano, miluji její pusinky, ale ne o půlnoci. V tu dobu chci rty položit na polštář a vyspat se na další službu ráno. Jenže to pro Klárku není to pravé, musíte si s ní povídat nebo pustit Boba a Bobka. Pokud není podle mé drahé dcery nastává zvuková zkouška jejich hlasivek. No, už se unavila, vypadá to nadějně. Usíná, hned jí jdu následovat a přát si až mě ráno vzbudí, aby na hodinách bylo alespoň osm hodin. 
  Tak takhle nějak probíhá naše ''dovolená'' a pokud mi někdo začne říkat ''Z čeho si unavená''  Mile ráda mu půjčím Klárku se slovy, starej se jako maminka a tatínek, protože tohle dennodenně dělám já..

Co je u nás nového? :-)

Krásné nedělní odpoledne všem co čtou můj blog. Po měsíci se vracím zpět do psaní. Na rovinu, neměla jsem teď zrovna růžové období a tak to chtělo čas se rozkoukat. Jsem tu, ale zpátky a s další várkou mého života v roli maminky. Překvapilo mě i to, že jsem dostala pár otázek co se týče psaní těchto stránek a tak ke konci na pár odpovím. 
  Klárka už skoro měsíc patří mezi dvouleté slečny a je to moje princezna. Bez ní by to tady byla velikánská nuda. Od narozenin mi přijde už taková velká. Obdivuji na ní její společenské chování. Je neuvěřitelně komunikativní a bystrá. 
  K menším novinkám patří i to, že jsme se s jejím tatínkem domluvili, že bude pro nás nejlepší zůstat jen přátelé, aniž by to odnesla Klárka. Tím bych toto téma i kvůli ochraně našeho soukromí uzavřela. Děkuji za pochopení. Mě se krátí pomyslná ''dovolená'' už jen 1 rok a 11 měsíců + 2 dny. Tedy pokud bude Klárka přijatá do školky, což v dnešní době není nic jistého. Sluníčko se nám konečně ukazuje v celé své kráse a tak si ho užíváme na zahradě u mých rodičů. Klárka se koupe jako správná holka od vody a já včera snad po sedmi letech šla do řeky Lužnice, na chvíli jsem nemyslela co vše tam plave a zaplavala si. Neuvěřitelně mi to pomohlo, jako bych nechala to špatné ve vodě. Krásný relax a určitě až bude zase splín tak tam vlezu. Řekla bych, že asi je to ve zkratce vše co se u nás za ten měsíc událo a teď tedy ke slíbeným odpovědí z Vašich zpráv.

1.) Ahoj Nikčo, máš v plánu točení vlogů? 
  O vlogu jsem zatím neuvažovala, ale Klárka jednou dostane pár osobních videí co jí natáčím (které opravdu zůstanou jen pro ní). O veřejném vlogu budu uvažovat a Vy budete první komu je ukáži. Jinak zatím můžete sledovat Klárčiny videa na mém Instagramovém kanálu pod jménem nikolapomahacova ráda si Vás přidám.
2.) Dobrý den, líbí se mi Váš cit pro psaní. Máte v plánu psát i dceři knihu o jejím životě?
  Na knihu se opravdu ještě necítím, ale píši jí její fotodeníček, který dostane až k tomu bude vhodný čas.
 3.) Ahojky Nikolko, máš krásnou holčičku. Plánujete další miminko?
  Děkuji za pochvalu pro Klárku. Druhé miminko v tento moment neplánuji. Chci se teď naplno věnovat dceři a časem třeba ještě jedno, dvě. Vše má čas.
 4.) Jaký je Tvůj životní cíl?
   Můj životní cíl je šťastná a spokojená dcera (pokud bude více dětí, hodí se množné číslo), dále si přeji aby má rodina nestrádala a v životě se jí dařilo, mým přátelům přeji mnoho krásných životních situací a pro mě? Já si přeji jen, abych si mohla v životě pochovat své vnoučátko a říci jak moc jsem hrdá, jakou má maminku (nebo tatínka). 
  5.) Které jméno by jsi nikdy nedala svým dětem?
   To je těžké říci, každé jméno je v něčem krásné, ale nejsem typ Marušek nebo Vavřinců. Mám ráda česká jména i když v poslední době se mi líbí u holčiček jméno Laura. U chlapečka stále Vojtíšek.
  Takže takhle bych dnešní článek asi uzavřela, pár otázek zodpovím veřejně někdy příště a Vy mi můžete do zpráv navrhnout jaké téma vlogu by se Vám líbilo, pokud bych se pro něj rozhodla. Děkuji a přeji krásný zbytek víkendu.

Popular Posts

Veškeré mé fotografie a texty podléhají autorským právům. Kopírování bez mého souhlasu je ZAKÁZÁNO!. Používá technologii služby Blogger.

Archiv blogu