Pája měl narozeniny, já měla přání jediný, ať mu už ta puberta skončí :-D

Ne, teď už vážně...

Před 13 ti lety mi mamka splnila sen, kdy mi porodila brášku. Svět se změnil v tom, že jsem nebyla v jejich životech jen já, ale už i on. A věřte, že jsem šťastná.

Vždy jsem si přála bráchu a mám ho. Od jeho hyper dětství jsem si zvýšila i hladinu poháru trpělivosti, takže sprcha školkaře o půlnoci nebo žehlení koberce - no stress, very funny !!! Brácha je prostě boží, nejlepší, super a flegmouš na 100% ! V ruce telefon a nevíte o něm do doby než má hlad a chce jíst :-D Třeba teď, sedí na mobilu, nohy hore a klidně můžou padat trakaře a jeho sjíždění vlogerů na YT nic nezkazí. Mimo vybití telefonu. No a teď už vážně, klapka podruhé... 

Brácha je moje pýcha, jsem na něj strašně hrdá a kdykoliv tu pro něj budu. Nedovedu si představit, že bych byla jedináček a upřímně ani nechci. 

Takže brašule všechno nejkrásnější a ať se ti smůla v životě vyhne a štěstí jde s Tebou celý život ruku v ruce...