I. adventní neděle - Vzpomínky na dětství :-*
19:29:00
Krásnou první adventní neděli,
jak jsem slibovala tak po dobu předvánočního času se na blogu budou objevovat jakési Vánoční speciály. Trošku jako Zpátky do minulosti, jen nebude vyprávět Leoš Mareš ani Patrik Hezucký, nýbrž já. Aktuálně nám doma praská dřevo v krbu, Klárka šla spinkat a já si našla krapet času i pro sebe. Dnešní díl jsem nazvala Vzpomínky na dětství.. část první.
 |
| Klárčin první předvánoční čas r. 2o13 |
Když jsem byla ''malá'' (tedy výškově jsem stále malá) rodiče se vždycky snažily, abych měla Ježíška co nejkrásnějšího. S klidným srdcem mohu říci, že se jim to povedlo. Vždycky jsem u stromečku měla slzy v očích. Dneska chci ale vyprávět asi nejsilnější emotivní zážitek z vánočního dárku.
Byly jsme jako bývávalo zvykem na štědrý den na obědě u babičky Vlasty a dědečka Luďi. Tam byly první dárky u jejich stromečku (nikdy nezapomenu na to, jak jsem ujídala čokoládovou vánoční kolekci). Babička se strejdou Jéňou zmizeli a hned na to začal zvonit zvoneček. V tu dobu už byl na světě i můj brácha Pája. Takže jsme prvně dávaly dárečky jemu, jakožto nejmenšímu členovi naší rodiny. Byl z dárků nadšený. Pak jsem přišla na řadu já, dárečky byly od těch ''měkčích'' po tvrdé. Byl to rok 2oo6. Držela jsem dárky v rukou a tajně mamka dala ruku dozadu (rodinné video jí usvědčilo). Najednou se z jednoho balíčku začalo ozývat vyzvánění. Pane Bože, já dostala svůj první mobil v životě ! To byla euforie, patřila jsem mezi poslední co ho neměli a teď, když jsem ho dostala jsem začala brečet štěstím a řekla jsem si, že sny se plní. Večer to rodiče završily discmanem, který jsem si rovněž přála. Na tyhle Vánoce nikdy nezapomenu.
A jaký dárek jste dostali vy? Ten na který do smrti nezapomenete...
Na závěr bych ráda napsala, že i když se hmotné dárky zdají jako ty nejlepší, tak věřte, že pravé dárky máte ve svých blízkých a važte si každého momentu, který vám věnují. Není nad to být s lidmi, které milujete a vidět jak i oni jsou šťastní, že je jen obejmete nebo věnujete tisíce úsměvů.
Babičko, do nebe ti posílám velkou fůru lásky, doufám, že i tam stále jsi veselá a směješ se nad tím vším co tu provádíme. Miluji Tě, královno vosích hnízd a mysliveckých knoflíků !!!
Všem čtenářům přeji naději... v té je dnešní plamen na adventním věnci...
Vaše Nikča
máma na plný úvazek
10 komentářů
Nikolko, koukám nový vzhled stránek. Moc se mi líbí :-)
OdpovědětVymazatDěkuji, není to nic profesionální ale taky jsem spokojená :-)
VymazatJá si pamatuji, když jsem dostala mobil :-) Byl sice kvůli financím z druhé ruky, ale můj! Ach, to byly časy :-)
OdpovědětVymazatA jak byl člověk štěstím bez sebe :-) Dneska prvňáci první co hledají jestli je ten mobil vlajková loď :-D
VymazatA my hledali jestli má vůbec nějaký hry a obrázky :-D Jojo je to smutný..
VymazatPřesně, místo Pou byl hitem obyčejný had, mobil spadl a žil. Dneska spadne jablíčko a musí se opravit. A ty stylový šňůrky na krk s mobilem, to byl trend :-)
VymazatAno, dříve jsme si zbožně přáli alespoň mobil nebo jinou elektroniku a nevěděli zda bude "Ježíšek" tak hodný.. Dnes se to snad bere jako samozřejmost, že letos dostanu novej foun :-D
VymazatA ideálně telefon za 10 tisíc. Doma hypotéka, půjčka na LED televizi a miminko na cestě. Já si pamatuji jakou radost mi udělala jen ''obyčejná'' plastelína :-)
VymazatTa by mi udělala radost i teď :-) :-D
Vymazat:-D Nebo pastelky, když v Tescu v Září prodávali dětem, tak cenovka 45,-kč mě donutila si říci, že i pastelky jsou drahá záležitost :-) Za 45,-kč jsme měli gelovky a pastelky byli do 20,-kč. Já osobně miluji spíš než ty dárky ten pocit, že je někomu dávám :-)
VymazatDěkuji za váš komentář. Byl odeslán ke schválení a případně bude zveřejněný.